Náboženství a Přesvědčení

Čemu věřit? Dnes je velmi platná otázka. Nejen z etického hlediska, kdy máme hodně informací na výběr, ale také ze základního hlediska a významu slova věřit. Jedná se o privilegium, jak jednáme s tímto druhem svobody? Nebo jde jen a pouze jen o určitý druh slovíčkaření? Na to se dnes zkusíme podívat.
 
"Pokud jsem voják nebo astronaut, znamená to snad, že nemůžu uvěřit v boha nebo něco většího než jsme my?"
– Série Mass Effect

 
Smysl této nabídky je opravdu jednoduchý. Asi před tisíci lety se lidé ptali na věci, kterým nerozuměli. Jak to, že za den slunce vždy vychází? Vyjde vůbec zítra? To byly tehdy platné otázky dané doby. Jak se lidstvo vyvíjelo, objevujeme věci o reprodukci, můžeme vyléčit určité druhy rakoviny; to jsou věci, které ztratily svá tajemství v momentě, kdy společnost začala chápat věci poněkud obšírněji a logičtěji. Znamená to tedy, že pokud jsou tyto věci jsou vyřešeny, je tajemství a obecně vzato i mystično světa pryč?
 
Podle mého názoru bývá mírný, ale velmi důležitý rozdíl mezi náboženstvím a přesvědčením. Náboženství je alternativou k přesvědčení. Jednoduše řečeno, jedná se o institucionalizovanou formu přesvědčení, která je z velké části kontrolována, nikoliv však rukou boží, ale rukou lidskou. Náboženství, zjistili jste také přesvědčení, protože tomu věříte. Nemusí to ale fungovat obráceně. Přesvědčení je náš způsob, jak zacházet s pravdou, náš způsob, jak přijímat věci. Je překvapivé vidět, že i dnes; výzkumníci mají tendenci tyto dvě věci kombinovat. A to samo o sobě je obrovským nebezpečím pro budoucí generace.
 
Možná existuje obrovské množství ateistů z náboženského hlediska, ale ve skutečnosti bychom byli překvapeni, kolik „věřících“ na tomto světě skutečně je. Osobní přesvědčení nikomu nevadí ani ho neohrožuje. V momentě, kdy se však stane přesvědčení dogmatickým, bez možnosti diskuze a hlubšího zkoumání, jedná se o jistý druh náboženství. A neexistuje nic, než ta daná pravda. Můžeme tento fenomén sledovat v mnoha sférách. Například ve vědě, kde jsou vědci zbavováni ocenění. V politice, kde jsou prosazovány zákony určené ke umlčení opozice s nálepkou jako „hoax“ a „dezinformace“. Nezáleží, na jaké straně pomyslné barikády každý z nás stojí. Bez možnosti diskuze, umlčení jakékoliv strany vede k její radikalizaci a utvrzení jejich hodnot, jenž vede k utvoření dogmat.
 
Vzato kolem a kolem, v konečném důsledku, jde však jen a pouze o mé osobní přesvědčení…